Boží Ruka zasahuje

Naše misijní cesta na Jesenicko pod ochranným pláštěm Panny Marie


Na přání Panny Marie píši tento blog, kdy Panna Maria ve svém zjevení před dvěma dny chtěla, ať přinesu informace z naší misijní cesty Polskem a na Severní Moravu.

Tímto plním.

Začalo to tím, že nám Panna Maria před několika dny ukázala konkrétní vybrané stodoly, které přicházejí v úvahu, abychom si z nich vybrali a stodolu koupili k zaparkování našich dvou dodávek, jak Panna Maria ve zjeveních, které jsem také zveřejňovala, chtěla – a zároveň, jak jsme mohli předpokládat, má se jednat o další příbytek, jak stodolu už Panna Maria ve zjevení nově začala nazývat, tedy o útulek posledního času. Již čtrnáctý, který, milostí Boží, tím zřizujeme. HALELUJAH!

Vzali jsme tak červenou dodávku a jali se s ní sjet všechny Pannou Marií ukázané stodoly. Některé z nich byly v Jeseníkách, některé u Plzně (Plzeňsko byl tak cíl druhého dne našich prohlídek stodol) a na Táborsku.

A takto, v úterý dopoledne 24. května, začala naše jesenická misijní cesta.

První zjevení Panny Marie toho dne bylo ještě před samotným výjezdem, kolem desáté hodiny ranní, kdy Panna Maria nám řekla: „Mé děti, jeďte do Vápenné+ a pomodlete se v kostele svatého Filipa, který je také patronem vaší modlitební skupiny. Dostanete tam sílu. Když nebude otevřený, pomodlete se u něj. Žehnám vám +++“

+ Vápenné v Jeseníkách

Z Prahy jsme vyjeli krátce po jedenácté hodině dopolední. Jako vždy, při každé naší cestě a všude, nás sledovaly a pronásledovaly vozy satanistů, většinou sanitky. Z nich se s námi hlasem spojovala buď Jana Karásková nebo Jana Zezulová a jako vždy nám hrozily, ať se obrátíme nazpět, že neprojedeme, že jsou na nás připraveni, že nás zabijí. Zkrátka, nic nového pod sluncem. Jeli jsme na Hradec Králové a žehnali a modlili se, jako to vždycky při našich misijních cestách děláme. Řidič Robert to vzal do Jeseníků přes Polsko. Když jsme čekali ve stojící koloně někde v polském Kladsku, přišlo ten den druhé zjevení Panny Marie: „Mé děti, záměrně jsem vás zavedla do Polska, satanisti zuří a na vás neustále útočí, ale já vás chráním svým ochranným pláštěm. Napište blog o této cestě, aby se lidé o tom dozvěděli. Modlete se za premiérku, která statečně odolává útokům satanistů. Hrozí jí vražda, i Jaroslavu Kaczynskému. Nezapomeňte požehnat celému Polsku. Žehnám vám +++“ A pak jsme pokračovali v cestě. Kudy jsme projížděli, tam jsme žehnali. A stále se modlili.

České hranice jsme překročili kolem čtvrté hodiny odpolední a do Vápenné dorazili před pátou hodinou. Kostel jsme v povzdálí našli a rychle spěchali za světla vyhledat stodolu, kterou jsme si měli prohlédnout, zda to bude ta, kterou si ke koupi, a tedy k budoucímu útulku posledního času a k zaparkování dodávek, vybereme. Na místě jsme strávili necelé dvě hodiny a poté se vrátili ke kostelu svatého Filipa, přesně tak, jak chtěla Panna Maria. Kostel byl zavřený, ale pod schodami se skvěla jeskyňka Panny Marie Milostiplné. Zapálili jsme posvěcené svíčky a začali se modlit. Tu přišlo ten den tichounké třetí a hned za ním čtvrté zjevení Panny Marie: „Mé děti, zvolila jsem Vápennou za poutní místo. I Žulová je vhodné místo.“ „Poutě budou začínat v Žulové a končit ve Vápenné. A k tomu vám žehnám+++“ A my pokračovali v modlitbách, vzdávajíce Panně Marii chválu. Když kousek opodál přišlo na tomto místě u kostela třetí, v celém pořadí toho dne již páté zjevení Panny Marie: „Mé děti, využijte toho, že jedete do Králík a požehnejte a modlete se na náměstí. Pod náměstím je satanistický templ, který postavili ještě němečtí zednáři. Jeďte, už je hodně hodin. A k tomu vám žehnám+++“

Do Králík v Jeseníkách jsme dorazili v osm hodin večer a na modlitbách zůstali do devíti. Na náměstí se modlili a solili.

Byli jsme překvapeni, jak celou cestu z Vápenné, ale ještě i před ní, je tento pás satanistický. Ukrytý před zraky veřejnosti, v hlubokých jesenických lesích, a tím vlastně nepozorováni, vytvářejí si satanisti své obludné továrny. Hlavně na čas, který teprve má přijít. Celý pás z Vápenné do Králík je pak tradičně čarodějnický. Na vlastní oči jsme tak mohli vidět, jak Kaplického čarodějnictví je zde stále živé, projížděli jsme jen pár kilometrů od míst, která se objevují v jeho knize – Velké Losiny, Hanušovice apod. (Viz. Václav Kaplický: „Kladivo na čarodějnice“) Když jsem to na vlastní oči viděla, rozuměla jsem tím mnohem lépe, proč Panna Maria vybrala právě toto místo, abychom sem jeli a žehnali a žehnali a modlili se a vybrali si zde stodolu (ano, slyšíte dobře, vybrali jsme si tu ve Vápenném) a nejspíše proč Panna Maria vybrala právě Vápenné za poutní místo a proč se sem mají ze Žulové, vesničky pár kilometrů před Vápennou, konat pravidelné poutě. Nejspíš smírné a vyprošující. Za to všechno, co se tu v historii dělo a nejspíš mají satanisti připraveno, aby se dělo znovu. Tak tomu rozumíme.

Na cestě z Králík jsme si prohlédli ještě jednu volnou stodolu, i s chalupou na prodej. Ta maličkatá původní chaloupka jesenického kraje měla určitě své genius loci, ale co naplat, shodli jsme se s našimi i přesto na stodole ve Vápenné (navzdory dalšímu dni prohlídek vhodných stodol na Plzeňsku a Táborsku). Kteroužto koupíme, jak chtěla Panna Maria a zrekonstruujeme na další útulek posledního času, jak řečeno výše. A k tomu nám Pán žehnej.

Do Prahy jsme zpátky přijeli v jednu hodinu v noci.

 

Pán vás všechny žehnej

 

Vaši Petra Bostlová, Magda, Robert, Juraj a Honzík

 

Reklamy

Komentáře

Komentáře nejsou povoleny.

%d bloggers like this: